Dan Hrubý

Kafkův otec a Praha

V prvním patře Hrzánského paláce (č.p. 558/12) měl od května 1906 do září 1912 svůj obchod Herman Kafka, otec Franze Kafky, od jehož smrti uplynulo tento týden devadesát let. Vstup do domu v Celetné ulici se změnil, právě tak, jak se po století změnilo celé centrum Prahy a podnikání v něm.

(tažením myši u prvního příspěvku můžete překrýt archivní fotografii současnou – a naopak)

Je zajímavé pozorovat, jak vývěsní štít Kafkovy firmy přecházel z češtiny do němčiny a nazpět, pravděpodobně podle toho, jak se to majiteli jevilo pro obchod výhodnější.

V roce 1912 po přestěhování firmy do Paláce Kinských na Staroměstském náměstí umístil Herman Kafka na svůj obchod vývěsní štít s německým tvarem křestního jména a po vzniku Československé republiky v říjnu 1918 byl znovu vyměněn za reklamní štít s českou podobou jména – Heřman Kafka i českými texty.

Herman Kafka byl původem český, respektive česky mluvící Žid z jihočeského Oseku, který začínal jako podřadný a vcelku ubohý podomní obchodník (v dobovém slangu hauzírník). S vidinou lepšího společenského uplatnění přijal němčinu a postupně se vypracoval na majitele prosperujícího velkoobchodu s galanterním zbožím.

Jeho obraz navždy kodifikoval Franz Kafka svým Dopisem otci. Herman Kafka v něm vystupuje jako člověk bez výjimky fyzický, panovačný a ve své podstatě nesympatický. Ovšem neteř spisovatele a vnučka Hermanna Kafky, paní Věra Saudková vzpomíná na návštěvy u dědečka docela jinak. „U Kafků se při obědě slušně sedělo a nesmělo se zlobit, rozčilovat dědečka. Nicht vor dem Vater!, to bylo v naší rodině hlavní úsloví – Ne před otcem. Když dítě přišlo s rozbitým kolenem a tekla mu krev? Nicht vor dem Vater!, jen ať se otec nerozhněvá. Jinak byl ale dědeček hodný a velkorysý člověk a my jsme k němu se sestrou chodily na oběd rády. To už byl bohatý a vytahoval si nohavice kalhot, aby nám ukázal omrzliny, které si způsobil, když chodil jako dítě prodávat po domech a byl bos, protože neměl na boty. Abychom věděli, co zkusil, co obnáší lidský život. A také abychom nezlobily. Pořád nám opakoval, že si máme vážit toho, že máme každá svoje boty a velký byt, dokonce dětský pokoj a v něm piáno a kanape a psací stůl.“

Také babička Julie pocházela z maloměstské původně česky mluvící židovské komunity asimilované k němectví. Svatba se konala na Staroměstském náměstí v září 1882. „To bylo nejúžasnější manželství, jaké jsem ve svém životě poznala“, pokračuje ve své vzpomínce Věra Saudková. „Dědeček byl takovej velkej silnej venkovskej Žid z jižních Čech, babička byla útlá, hubená, hubeňoučká, no, tenounká. Dědeček nikdy nechodil do školy a neuměl číst ani psát. Babička pocházela ze vzdělané rodiny, jenomže jí už bylo sedmadvacet, a když bylo židovské dívce sedmadvacet, tak přestávala být dívkou a stávala se z ní svobodná slečna – a její rodiče se bály, že se ze svobodné slečny stane nakonec také stará panna. A tak se do toho vložila dohazovačka a to musela být strašně šikovná ženská, protože dokázala nemožné – vzdělanou dívku seznámila s naprosto nevzdělaným člověkem, který neuměl číst ani psát a celý život chodil bos. Že je to ve skutečnosti génius, který dokáže zpaměti sčítat několikamístná čísla a stane se milionářem, to tehdy ještě nikdo přirozeně nevěděl.“

Podle Věry Saudkové se u Kafků mluvilo česky s německými výrazy. Tomu odporují mnohá jiná svědectví i dopis Julie Kafkové její mamince Ottle (Ottilii) Davidové, jež byla nejmladší z dcer manželů Kafkových a vzala si Čecha Josefa Davida. Já a také otec k němu chováme sympatie; jen kdyby chtěl alespoň trochu mluvit německy; ale on neřekne německy ani slovo, a třebaže mluvíme česky dost dobře, přece jen nás to namáhá, když jsme nuceni celý večer mluvit česky.“

Mimochodem česky znějící jméno Kafka – s „f“  uprostřed – zachránilo v roce 1920 obchod před drancující luzou během antisemitských bouří, které Franz Kafka popisuje v jednom z dopisů Mileně Jesenské. To ale už Herman Kafka firmu nevlastnil. V roce 1919 (podle některých pramenů už v roce 1918) ji prodal vzdálenému bratranci, za utržené peníze koupil dodnes stojící činžovní dům v Bílkové ulici a od té doby, až do své smrti v roce 1931, počítal, zda prodal a koupil výhodně.

Praha Kafka Staromestské náměstí 1

V paláci, ve kterém měl Herman Kafka od podzimu 1912 svůj obchod, sídlilo také německé staroměstské gymnasium, jež jeho syn v letech 1893 – 1901 navštěvoval. Jeho dlouhé označení je patrné mezi prvním a druhým patrem.

Praha_kafka024

Šalounův pomník Jana Husa vyrostl před Palácem Kinských s obchodem Hermanna Kafky v roce 1915.

Praha_kafka023

Na pohlednici je dobře patrný nový vývěsní štít s českými texty i diakritikou instalovaný po převratu v roce 1918, kdy firmu převzal vzdálený bratranec Hermana Kafky. Z obchodních důvodu název zavedené společnosti neměnil.

Praha Kafka Staromestské náměsti průvod

Majitel i jeho zaměstnanci mohli z oken obchodu sledovat mnohé významné události.
V březnu 1914 tu několik tisíc sokolů vzdalo poslední hold někdejšímu pražskému starostovi Janu Podlipnému.