Nenapravitelný zloděj pivních trubek miloval Malou Stranu

Na jaře roku 1897 bydlel v domě U Sedmi svícnů (Břetislavova 309/14) padesátiletý Josef Nechojdoma, jenž se, jak popsaly Národní listy, během debaty o vzhledu mincí, k níž došlo v jednom z pražských hostinců, rozlítil natolik, že „pronesl svůj náhled a za chvíli již octl se za mřížemi. Dle tvrzeni svědků dopustil se ve výroku svém zločinu uražení člena císařského domu“. Pravděpodobně měl na mysli portrét Františka Josefa I.

Dům U Sedmi svícnů (zcela vlevo) na snímku Jiřího Všetečky z roku 1971

Zlatá dvacetikoruna s portrétem císaře

Jeho tehdy sedmnáctiletý syn Emanuel vyrůstal s rodiči na mnoha místech Malé Strany, které obuvnický mistr s manželkou Kateřinou postupně obývali (Na Kampě, na Zámeckých schodech, v Nerudovce), nejčastěji však právě v Břetislavově ulici, a v dospělosti proslul jako zloděj pivních trubek.

Když na podzim roku 1906 odcizil ze sklepa hostinského Vacka ve starých Strašnicích cínové trubky v úhrnné hodnotě 120 korun, byl to již několikátý Nechojdomův zločin tohoto druhu.

V roce 1908 učinil totéž ve sklepích žižkovské usedlosti Výšinka.

Žižkovská usedlost Bezovka na dobové pohlednici

V listopadu 1911 zastavil Nechojdomu v Prokopské ulici na Žižkově strážník a optal se, co vleče v obřím pytli na zádech. Nechojdoma odpověděl: „Uhlí“. Jenže strážník se nenechal odradit, do pytle nahlédl a zjistil, že Nechojdoma nese – co jiného – pivní trubky, které krátce předtím odmontoval v usedlosti Bezovka (ta bývala kulturním a společenským centrem celého Žižkova, dnes stojí na jejím místě stejnojmenný panelák s nákupním centrem).

Emanuel Nechojdoma byl tentokrát odsouzen na jeden rok do vězení s následným pobytem v zemské donucovací pracovně v Loretánské ulici na Hradčanech, jež byla zřízena aby „osoby k práci způsobilé, však jí se štítící nebo jinak nespořádaný život vedoucí (žebráky, tuláky, nevěstky a tak podobně) donucením ku pravidelné práci, působením náboženským a vyučováním naváděly ku spořádanému životu.“ (Ottův slovník naučný, díl sedmý, 1893).

Nechojdoma se ovšem „naváděti ku spořádanému životu“ příliš nenechal a z donucovací pracovny záhy uprchl.

Loretánská s donucovací pracovnou uprostřed na snímku Jana Kříženeckého z roku 1910

O jeho dalším osudu víme jen to, že se oženil s Pavlou Rašínovou, narukoval do bojů první světové války a po návratu se živil jako kočí. S ženou a dcerou dál žili na milované Malé Straně, resp. Hradčanech (v Nerudově ulici, na Jánském vršku, na Úvoze). Že by se Emanuel Nechojdoma nadále věnoval své zlodějské specializaci není doloženo. Manželství dokázalo víc než donucovací pracovna a pražské pivní trubky se octly v bezpečí.

Chovanci donucovací pracovny na Hradčanech v roce 1905