Oškubaný kuchař. Hradčanská historka s podvodnými hráči.

Bylo pondělní odpoledne 2. listopadu 1896, když se v kuchyni vojenské nemocnice na Hradčanech objevil truhlářský pomocník Josef Kužel. Kuchař Josef Jillich, za nímž Kužel dorazil, měl už navařeno, a tak společně vyrazili do malého hostince na rohu Hradčanského náměstí a Radnických schodů (č.p. 183), aby pokořili nějaké to pivo.

Kuchaři Jillichovi bylo divné, že Kužela, kterého sice znal, ale nebyli nijak blízkými kamarády, vídá nyní tak často. Vždyť uplynul sotva den, co ho přemlouval, ať se s ním vypraví do Šestajovic, kam se údajně chystal Kuželův zámožný známý s osmi tisíci zlatými v kapse, aby koupil hospodu.

„On si rád zahraje karty a dá se snadno obehrát. Já s ním ale hrát nemohu, mě zná, proto přicházím za vámi, abyste jel s námi. Určitě vyhrajete,“ přemlouval Kužel kuchaře, o němž věděl, že mu vyhlídka na partii karet není právě lhostejná, navíc z Šestajovic pocházel. Ten však odmítl.

Malý hostinec Na Radnických schodech sídlil v rohovém domku

Teď seděli společně u piva a Kužel popisoval neslavný výsledek cesty, v jejímž závěru je musel šestajovický hostinský Valta ukrýt v zadním pokojíku, jinak by je nejspíš místní stloukli. „Přitom jsme si s nimi chtěli jen zahrát karty“, postěžoval si Kužel.

Kuchař Jillich naslouchal Kuželovu vyprávění, když se k jejich stolu přitočil neznámý muž. Představil se jako František Straka a nabídl oběma mužům partičku mariáše. Jillich s Kuželem souhlasili.

„Netrvalo dlouho, když Straka navrhl, aby se raději dali do dardy (karetní hra, jejímž cílem je dosáhnout předem dohodnutého počtu bodů, pozn. autora). Leč ani při té dlouho nezůstali. Kužel hodil na stůl dvacet krejcarů a rozdal soudruhům po jedné kartě na očko čili jedenadvacet, jinak také velusa či taháka. Jillichovi karta zpočátku dobře padala i sázel do banku čím dál víc, až se karta obrátila a on záhy k svému zděšení seznal, že prohrál přes 40 zlatých“, popisovala následující okamžiky Národní politika.

Zároveň ovšem kuchař z vojenské nemocnice konečně pochopil, že Kužel je se Strakou spolčený a jejich setkání v šenkovně na Radnických schodech nebylo vůbec náhodné. Naopak. Ve skutečnosti jsou oba parlamentáři, jak se v dobové mluvě označovali falešní hráči.

Josef Jillich bydlel s manželkou Marií v Hrzánském paláci v Loretánské ulici

V přesvědčení ho utvrdil syn hostinského, když mu vyzradil, že viděl, jak si v rozhodujícím kole, kdy Jillich vsadil rovných deset zlatých, vytáhl Straka eso, krále a nakonec desítku, takže „byl trop“, a aby vyhrál, pustil nepozorovaně krále pod stůl na podlahu. Rázem měl rovných jedenadvacet. Za mlčení dal chlapci korunu, tedy půl zlatého.

Rozezlený (a řekněme rovnou – ne příliš důvtipný) kuchař se odebral na hradčanské policejní komisařství, kde oba podvodné hráče udal. Straka s Kuželem byli záhy obviněni z podvodu. Jenže mezitím také z Prahy zmizeli a přes veškerou snahu se je nepodařilo vypátrat. Čtyřicet zlatých, které kuchař Jillich v hospodě Na Radnických schodech prohrál, už nikdy nespatřil.