Pražské stopy Jiřího Wolkera: Na kterém rohu byla poštovní schránka?

Před sto lety, třetí lednový den roku 1924 zemřel v Prostějově básník Jiří Wolker. Nebylo mu ještě 24 let. V Praze žil od roku 1919, když zde začal na otcovo přání studovat práva, do pozdního jara 1923, kdy mu byla diagnostikována tuberkulóza a odjel na léčení do Vysokých Tater.

Wolker bydlel postupně na Hradčanech v Mickiewiczově ulici 240/15, na Smíchově v ulici Na Celné 721/4 a od března 1922 v podnájmu u svého přítele Karla Teigeho v Černé ulici 1610/14 na Novém Městě. Za připomenutí stojí ovšem i dvě méně známá místa spojená s Wolkerovým pražským pobytem.

Masarykovo nábřeží 236/30. Nad centrálním oknem v prvním patře domu, v němž bývala za první republiky malá, avšak vyhledávaná kavárna Riviera (její jméno najdeme hned dvakrát zobrazené v balkonovém zábradlí), objevíme nenápadný nápis Host do domu, Bůh do domu. Jeho první část dala název první básnické sbírce Jiřího Wolkera Host do domu. Podle svědectví tehdejšího Wolkerova přítele a spolubydlícího Zdeňka Kalisty (žili v jednom pokoji Na Celné) se tak měla původně jmenovat jeho sbírka, zatímco Wolker uvažoval o názvu Ráj srdce. Oba mladí básníci si názvy svých prvotin jednoduše vyměnili.

Nenápadný nápis nad hlavním oknem dal název první Wolkerově sbírce

Poštovní schránka, která se stala předobrazem asi nejznámější básně z Wolkerovy sbírky Host do domu, pak byla připevněná na rohovém domě v Myslíkově 246/1.

Poštovní schránka na rohu ulice,

to není nějaká lecjaká věc.

Kvete modře,

lidé si jí váží velice,

svěřují se jí docela,

psaníčka do ní házejí ze dvou stran,

z jedné smutná a z druhé veselá.

Rohový dům, na němž byla připevněná poštovní schránka, která Wolkera inspirovala ke slavné básni