Pražské příběhy

Procházka po Malé Straně a Hradčanech: Za přešlapy na pamětních deskách

Je pozoruhodné, nebo spíš půvabné, kolik chyb, nepřesností, zkreslených nebo nejasných formulací najdeme na pamětních deskách umístěných na Hradčanech a Malé Straně. Zveme vás na malou procházku po stopách těchto přešlapů

Text Dan Hrubý
Foto Anna Jiříčková, Helena H. Zahrádecká

ZASTAVENÍ PRVNÍ: Nový Svět 76/1

Na domku U Zlatého noha je pamětní deska umístěna od roku 1901. Uvádí, že zde žil a nedaleko odtud, na místě Černínského paláce, zemřel TYCHO BRAHE. Skutečnost je taková, že tu dánský astronom po svém příjezdu do Prahy v roce 1599 nejspíš opravdu bydlel, rozhodně však zemřel v takzvaném Kurzově domě, jenž stál v místech dnešního Gymnázia Jana Keplera. Tedy o notný kus dál, než je Černínský palác. 

Historik a katolický kněz Jan Blesík uvádí, že radnice po roce 1901 pamětní desku kvůli nepřesným údajům odstranila. Záhy se však na dům vrátila a je zde dodnes.

ZASTAVENÍ DRUHÉ: Úvoz 156/13

Patnáctého července 1928 nastoupí český automobilový závodník Čeněk Junek na okruhu v Norimberku k Velké ceně Německa. Na rozměklém asfaltu havaruje a roztříští si hlavu o skálu. Jeho žena – ELIŠKA JUNKOVÁ – se rozhodne ukončit závodní kariéru. Musí také změnit svůj dosavadní život. Hledá nový byt…

Na radu svého přítele, šéfredaktora Lidových novin Eduarda Basse, si podá inzerát. Mezi mnoha nabídkami je i ta od Josefa Růžičky (během války bude nacisty za odbojovou činnost popraven), jenž právě dokončuje na Hradčanech dům Na Krásné vyhlídce. Ještě v roce 1928 (nikoli 1930, jak udává pamětní deska) se Eliška Junková stěhuje do třípokojového bytu s nádhernou terasou v nejvyšším patře dosud nedostavěné vily. Tady, respektive v přístupnějším přízemním bytě, v němž bydlí na sklonku života, vydrží až do své smrti v roce 1994. To je plných 66 let.

ZASTAVENÍ TŘETÍ: Thunovská 193/25

Ukrytou vedle vchodu do zadního traktu Thun – Hohenštejnského paláce nalezneme nevelkou mramorovou desku. Upomíná na rekonstrukci budovy italského velvyslanectví. A ta gramatická chyba – FYRMA s tvrdým „Y“ – je jistě děsivá, přesto v daném kontextu báječná. Doufejme, že nikoho nenapadne, aby ji jakýmkoli způsobem opravoval. Patří ke koloritu Malé Strany.

ZASTAVENÍ ČTVRTÉ: Valdštejnská 154/10

Nejasnosti vyvolává pamětní deska umístěná na Kolovratském paláci. O předsedovi protektorátní vlády ALOISI ELIÁŠOVI se zde říká: „Na příkaz Reinharda Heydricha byl popraven jako jediný předseda vlády v nacisty okupované Evropě.“

Jenže Alois Eliáš byl ve skutečnosti popraven 19. června 1942, tedy patnáct dní po smrti Reinharda Heydricha (4. června 1942); právě odvetou za atentát na zastupujícího říšského protektora. 

Takže…

Okolnosti vzniku desky přibližuje někdejší předseda Senátu ČR Petr Pithart. „Na rozhodování o umístění, o velikosti desky, o délce i obsahu textu se podíleli tvrdošíjní, minimalističtí památkáři, pedantičtí vojenští historici a šetřivá Kancelář Senátu. Mohla-li tam deska nakonec vůbec být, museli jsme přistoupit na kratší text, než by bylo záhodno,“ líčí Pithart. 

„A přestože je tento text jedním slovem zavádějící, je ve své podstatě správný: divizní generál Alois Eliáš byl popraven z Heydrichovy vůle – i když ten už byl v době, kdy generál jako voják na Kobyliské střelnici padl (19. června 1942), po smrti. Na desce ovšem nemělo být ,z příkazu‘, ale ,z vůle‘.“

Poté Petr Pithart logiku, jež stála za vznikem textu, zevrubně vysvětluje: „Alois Eliáš byl zatčen hned v den Heydrichova příjezdu do Prahy (27. září 1941). Měl to být efektní, všem srozumitelný výstražný signál pro oslabený, ale pokračující odboj. A hned několik dní nato (1. října 1941) byl odsouzen k trestu smrti – nepochybně z přímé Hey-
drichovy vůle. Popraven byl 19. června 1942, tedy po Heydrichově smrti. Jde však o to, zda jako jedna z klíčových postav odboje, anebo jako pouhý rukojmí? Všichni jsme věděli, že text pamětní desky by měl být podrobnější, ale podstatu hrdinské smrti generála vystihl správně. Rozhodl o ní Heydrich a ,řekl si o ni‘ už dávno předtím sám generál – vším tím, co po dva roky dělal pro odboj a pro Beneše v Londýně. Se svým koncem počítal.“

ZASTAVENÍ PÁTÉ: Újezd 401/35

V domě, který stával na místě novostavby kolaudované v lednu 1904, se narodil KAREL HYNEK MÁCHA. Tuto událost připomíná pamětní deska, již nechala na budovu připevnit Umělecká beseda. Zcela nepochopitelně je na ní uvedeno chybné datum Máchova narození: „Zde se narodil Karel Hynek Mácha dne 15. listopadu 1810.“ Ve skutečnosti přišel básník na svět o den později – 16. listopadu 1810.

 

 

 

 

 

Copyright © Nakladatelství Pražské příběhy s.r.o.
Obsah serveru je chráněn autorským právem. Jakékoli užití obsahu serveru včetně publikování nebo jiného šíření obsahu serveru je bez písemného souhlasu společnosti Nakladatelství Pražské příběhy s.r.o. zakázáno.