NOVINKY Dan Hrubý

Zpěvačku přirovnal k superfosfátu. Co tím myslel není dnes zcela zřejmé.

Hotel Bavaria (na fotografii krátce před zbořením v polovině třicátých let) otevřel v roce 1882 Na Poříčí Josef Weinert. Uběhlo jen několik let a ve zdejším šantánu vystupovaly zpěvačky vpravdě světových jmen – Viola Gisi, Lilly de Verra, či Anna Andrée.

Psal se rok 1899, když ve dvoře hotelu Bavaria otevřel rodák z Budapešti kapelník a pianista Ignatz Rosenblatt zábavní podnik pojmenovaný francouzsky Folies Malice, jenž se během necelých pěti let existence stal jedním z nejproslulejších pražských šantánů (alespoň co se lehké zábavy a povyražení týče).

Jen nedlouho po otevření, 13. února 1900, se zde odehrála událost, která svou soudní dohrou proslulost podniku ještě zvýšila. Zároveň ukázala, jak těžký život takový kapelník a ředitel má. „Před obědem konala se zkouška, ku které zpěvačka Anna Steinhammerová se nedostavila. Artistický ředitel Rosenblatt nebyl v růžové náladě a zpěvačce pro její absenci činil výtky. Přitom hlasitě, takže výrok jeho každý mohl zřetelně slyšeti, vyslovil se o zpěvačce velmi hanlivě a přirovnal její výkony k superfosfátu. Dodal pak, že by byl Steinhammerovou nikdy neangažoval, kdyby byl tušil, jaké jsou její umělecké schopnosti. Steinhammerová touto kritikou byla velice uražena a domáhala se cestou soudní zadostiučiněni“, popisovaly události onoho dne Národní listy. Po letech není přitom zcela zřejmé, co přesně ona urážka, kterou redaktor Národních listů nahradil korektním termínem superfosfát vlastně obnášela (hnojivo?).

„Ředitel Rosenblatt nepopíral, že urážlivý výrok pronesl, ospravedlňoval se však tvrzením, že prý nevztahoval se na osobu zpěvačky, nýbrž na její pěvecké výkony. A kritisovati výkony podřízeného v ensemblu jest prý nejen oprávněn, ale i k tomu povinen“, pokračoval list.

K přelíčení se coby svědci dostavili další účinkující z Folies Malice. Zejména zpěvačky Viola Gisi, Lilly de Verra, či Anna Andrée a to „v oblecích nejmodernějšího střihu“, jak referovalo pro změnu Právo lidu. Byl zde i komik, českobudějovický rodák Ferdinand Amon, jenž byl ovšem „pro své příliš živé vystupování v soudní síni soudcem k mírnosti napomenut.“

Do zábavního podniku se vstupovalo ze dvora

Svědci se shodli, že ředitel uvedený výrok přirovnávající zpěvačku k superfosfátu pronesl, nemohli se však ujednotit, zda se skutečně jednalo o osobní útok nebo kritiku žalostného zpěvu dotyčné. Výsledkem soudního sporu byl nakonec smír, v němž se zpěvačka vzdala žaloby a Rosenblatt zaplatil deset zlatých soudních výloh.

Netrvalo dlouho a šantán Folies Malice se dostal znovu do novin. Tentokrát v souvislosti s trestním stíháním úředníka Emila Mudrocha z Myslíkovy ulice. Na pohled spořádaný manžel a otec od rodiny působil jako přednosta oddělení pražské pobočky Úvěrného ústavu pro obchod a průmysl a od roku 1891 do svého zatčení v roce 1902 zpronevěřil z účtů této bankovní společnosti 309 936 korun a šest haléřů. Tak alespoň vyčíslil jeho provinění státní zástupce. Žaloba dále tvrdila, že „v posledních letech náležel k vítaným hostům různých zpěvních síní, v nichž za večer utrácel až 200 korun se zpěvačkami.“ Nejoblíbenějším podnikem Emila Mudrocha bylo přitom právě varieté Folies Malice Na Poříčí.

Hotel Bavaria krátce před asanací v roce 1935

Hotel Bavaria s Hájkovým uzenářstvím v přízemí krátce před svou asanací v roce 1935

Historie šantánu se uzavřela na jaře roku 1904, když se Ignatz Rosenblatt odstěhoval z Prahy. Majitel budovy plánoval v bývalých prostorách zábavního podniku skladiště, avšak již na podzim roku 1904 účinkuje v někdejším sále Folies Malice divadlo indicko-egyptského mága Ben Ali Beje, jenž zde čtyřikrát denně předvádí „moderní stětí“.

Tentýž rok kupuje hotel Bavaria od rodiny Weinertových uzenář Václav Hájek. Jeho syn Karel nechá budovu v polovině třicátých let zbourat. Na jejím místě vyroste velkorysá novostavba (Na Poříčí 1052/42) a v roce 1940 je zde otevřena koncertní kavárna U Hájků (stejný název nese celý dům). Po skončení druhé světové války je podnik pojmenován Canada, v padesátých letech je přejmenován na Ural; vskutku ideální název pro taneční kavárnu.

Nápis U Hájků na fasádě nahradil název hotelu